Akce Čtrnáctky v roce :

1988             1989             1990            

1991             1992             1993             1994             1995

1996             1997             1998             1999             2000

2001             2002             2003             2004             2005

2006             2007             2008             2009             2010

2011             2012             2013             2014             2015

2016             2017             2018             2019             2020

2021             2022             2023             2024             2025

Akce Čtrnáctky v roce 2026

Akce: Silvestr v Semilech, Výlet kozorohů, Zaniklý svět Emila Kolbena II., výstava Jirky Staňka v Kaštanu a poté Radost 66, Husiti za ploty, Norrisova bouda, Otevírání studánek, výčepů a palírny, Grand kaňonem až do Kanady, Řevnický Poklad, 68. Velká Stezka Vulkanická, 25. jubilejní Milíčeves

Domovská hospoda: Pivní bar v Blanické od 30. 10. 2018

Co jsme zažili

Silvestr v Semilech, 28. 12. – 1. 1. 2026
Silvestrovský pobyt rámovaný výlety podle Jizery a Woodstockem. Velký dík IvČe za perfektní organizaci.



Alba:
ZuVla
Vláďa
Miloš
Alla

TURAS bál v Malostranské Besedě spojený s oslavou Kučky 75, 7. 1. 2026





Na bále v Malostranské Besedě kromě Kučky slavili 75 i Ludva Řeřicha, autor všech plakátů a pozvánek TURASu a Jarda Rybář. Jeho řeč si dovoluji znovu přeposlat, určitě stojí za uvážení :-).
Proslov Jardy Rybáře k 75

Hradčanské kandelábry, 9. 1. 2026
Putování zasněženými Hradčanami s dvoumetrovým lampářem Žákovcem a průvodkyní GHMP. Zakončení v Kellyxíru.
Album
Alla




Výlet kozorohů, 10. 1. 2026
Od Čechů přes mohylu a lyžařskou magistrálu ve Hvězdě k Holečkům. Cestou do Břevnovského kláštera jsme navštívili hrob Jana Patočky a Karla Kryla. Zde sud piva, tryzna Kateřiny K. a oslava právě narozeného Bedřicha Merty V. (slovy pátého v pořadí). Prohlídka muzea s presidentem malých pivovarů Janem Šuráněm. Poté přes Royalisty v Radosti 66 ke Třem Trojkám, kde nám nepřetržitě hrál Zdenál. Čtrnáctkářů bylo 14/2.


Blanická 13. 1. 2026
Jak na Nový rok, tak po celý rok. Tak by měly vypadat všechny naše hospody! Čtrnáctka si skromně přisoudila stůl pro dvanáct, ale nakonec se nás k němu namačkalo osmnáct. Dorazila např. i lehce exotická návštěva ze Lhoty a Řevnic. A Ivan P. už dávno seděl u stolu, když přišla jako čtrnáctá Hanka Pavlíčková. Neudělali jsme radost ani řadovému členu Trasy 14 Luďkovi L., protože po šestnáctém sokolíku přiskotačila ještě Stáňa a Jirka Marek. Takže řeči okolo stola šly per partes, ale to, že Stáňu navštívilo v sobotu pět urostlých hasičů, jsme se dozvěděli všichni. Last but not least: Jirka Marek je dědeček, má vnuka Teodora.

Koncert pro Cibulku v divadle Na Maninách, 19. 1. 2026
LeHni poslala už v prosinci zprávu: Představte si , představte si náš Tomáš zpívá, ale nikdo tomu nevěnoval pozornost. Tak tedy: Tomáš, který se stará dámám o účesy, a jezdí s námi do Uherských lázní, se dal na sborový zvěv. A v pondělí 19. 1. má dobročinný koncert se skupinou Mám nahozeno. Je to v Domovině, kde jsou TAKové bály, ale je tam i divadlo Na Maninách. Tak tam budou za 300 Kč zpívat pro Cibulku - vzpomínáte: staví se tam dětský hospic - byli jsme tam v prosinci při vycházce z Globusu. Koncert je od 19:00, sejdeme se v 18:30, abychom si sedli společně - nečíslováno.

120. Zaniklý svět Emila Kolbena II., 25. 1. 2026
Nedělní vycházku Zaniklý svět Emila Kolbena II. jsme začali Cimrmanovým úkrokem stranou – v Hloupětíně. Po téměř dvaceti letech (už v roce 2007 jsme byli na Dálném východě za vodou – vzpomínáte?) jsme poobědvali ve Staré hospodě, kde trávil manévry císař Josef II. Po zhlédnutí rokokově ztvárněné dopravní nehodě jsme zamířili k hloubětínskému zámečku. Cimrman se vecpe opravdu všude, první dítě tu do prvního českého babyboxu uložila mamka Miloň Čepelka. Doklouzali jsme ke Kejřově mlýnu a na cyklostezce si promítli poprvé proměnu, která tu je ve Vysočanech na každém kroku. Totiž Teslu na Teslu – technicky slabší televizory na byty, byty, byty. Pak už nás nemůže překvapit, že nouzová Čína metamorfovala do finského Suomi…
Více viz
120. ZANIKLÝ SVĚT EMILA KOLBENA II. - 25. 1. 2026 - fotoalbum...

Blanická, 27. 1. 2026
Včera byla zase povedená hospoda. Přišla spousta lidí. Částečně díky Lence, která prodávala lístky na kdeco, určitě si pamatuju na Ucpanej nápoj lásky, a taky díky takovým hrdinům, jako je Blanka a Miloš, kteří ještě včera ráno ve tři po návratu z lyžování řešili na Roztylech vyměněný červený baťoh. Ani nebyl jejich, ale přesto statečně večer do hospody dorazili. Bavili jsme se o všem možném, ale po náročné Můrově vycházce si vůbec nepamatuju o čem. Ale jedno vím, dorazili jako obvykle naši dva sokolíci, a jeden z nich Jirka Staněk nás už DNES v 16 hodin uvítá na své výstavě Týpci&Týpky v klubu Kaštan na Bělohorské. Klub je tak slavný, že má i svou tramvajovou zastávku U Kaštanu, kde staví 25 a 22. Tak tam ve čtyři a pak si půjdeme udělat radost do klubu 66 Radost, který sídlí kousek odtud v Břevnovské 5. Určitě přijďte, Jirka nám v bývalém kině zarezervoval místa.

Návštěva výstavy Jirky Staňka v Kaštanu a poté Radost 66, 28. 1. 2026
Pozvánka: Celý leden probíhá v Kaštanu výstava Jirky Staňka Týpci&Týpky. S ohledem na to, jak je v Kaštanu následný program a jak Lenka vyplňuje všechny volné dny lístky do divadel, jsme našli jediný volný termín na společnou návštěvu, a sice středu 28. 1. Musíme se sejít už ve čtyři, abychom do půl hodiny vyklidili pole a pak půjdeme vše zapít do Radosti 66, Břevnovská 5. Je to bývalé kino, kousek od Týpků. Byli jsme tam na chvíli při sobotním výletu kozorohů a myslím, že návštěva stojí zato.
KaKu: Jirka Staněk nám představil pražské týpky obého pohlaví, jak je zachytil na svých portrétech s utajeným příběhem. Kromě realistických oduševnělých portrétů nám ukázal také řadu obrazů, na které nenechal působit umělou inteligenci, jak je dnes zvykem, ale neinteligentní rozmarnou a nevypočitatelnou náhodu. Takovou dávku kulturní informace bylo ovšem nutno spláchnout v nedaleké restauraci s mnoha příběhy a duchem Břevnova. Což se stalo.
Album
Kužel

Milošovo Promítání Kanady v Blanické, 9. 2. 2026
Je středa a už jsme tento týden absolvovali hospodský dvojboj - dokonce ve stejné hospodě. V pondělí nám Miloš v Blanické naservíroval Kanadu. Pivo zabalené do rukavice nás tak dostalo, že jsme ho museli okamžitě zapít kontušovkou.

Hudební Blanická, 10. 2. 2026
Pozvánka MiMa: Hola, hola, kamarádi, přijďte v úterý 10.2.2026 do hospody, bude se hrát a když se bude hrát, tak se může i zpívat a kde se zpívá, tak tam je veselo a když je veselo, tak může být i trochu smutno, hlavně když je veselo.
A včera stejný prostor, dokonce i někteří lidí jsou mi i z předvčerejška povědomí, ale místo plátna hudba!!! Největší zásluhu na tom má Michal Martina, který vymyslel, obtelefonoval, přemluvil, a tak jsme v doupátku po dlooouhé době přivítali JaVora a Jirku Součka. Ostatně i Františka a Ivče jsme na naší slezině bez nástrojů neviděli, zatímco Michal, Provázek a valcha chodí i jen tak. A byl to moc hezký večer, všichni parádně hráli.
Já se zastavím u jedné písničky, kterou nám zahrál František - Nights in White Satin od Moody Blues. Ta mi připomněla výstavu plakátů Jirky Staňka už před dvěma!! lety v Kaštanu. Tenkrát nám Jirka k plakátům svých oblíbených kapel z 60. let podal zasvěcený výklad. A to nás tak zaujalo, že jsme si doma pustili Moody Blues, jak hrají svůj největší hit v roce 1968 na Karlově mostě.. A víte kdy přesně? 20. srpna 1968. O pouhý den později britský speciál, povolaný narychlo ambasádou, odletěl se zaskočenou kapelou domů.

121. Husiti za ploty, 15. 2. 2026
… U Hvězdárny jsme se zanořili do houští, a už jsme se z něj nevynořili. Naši cestu lemovaly odpadky, památník oslavující opalování kradených kabelů a hlavně koleje. Arytmickými kroky po nešikovně vzdálených pražcích jsme došli až do křovin nákladového nádraží Žižkov. Zase jsme za ploty. Jenže tady jsem mohla vycházkářům předestřít, jaká zářná budoucnost nás za ploty čeká: koleje vymění za koleje a vznikne nová tramvajová trať a vizi nové rezidence, která si z nádraží vezme kus území i názvu. Vše budou hyzdit jen Vietnamci se svým zbožím ukrytým v útrobách nedotknutelné kulturní památky. Ocitli jsme se v neúprosné přítomnosti. Z legendárního baru Briketa, který otevíral v pět ráno, je teď zavřená kavárna Trochu kafe. Kam se vrtneme? Naštěstí hned v zádech má v suterénu útulnou Chaloupku…
Více viz
121. HUSITI ZA PLOTY - 15. 2. 2026 - fotoalbum...

Norrisova bouda, 20. - 22. 2. 2026
V pátek dopoledne máme s Věrou školu a tak vyjíždíme z Prahy až po půl jedné. Jsme v Lučanech. K chalupě se autem nedojede. Spousta sněhu. Batohy na záda a brodíme se do kopce sněhem k chalupě. Dveře od Norrisovy boudy odemykám těsně před 15 hodinou. Kamarádi z T14 Stáňa, Hanka, Honza Ment a Jana, Pavel a Mirek Tichých, Luděk Ledvina přijíždí postupně. Hardy má z množství kamarádů velikou radost. V návalu štěstí si roztrhal svého oblíbenou plyšovou hračku. Je nás tu celkem 9 odvážných, kteří se ničeho nebojí a dokážou snést útrapy a nástrahy, které Norrisova bouda dokáže připravit.
Například: Musí jíst, co Věra přichystala. Musí dojídat a nemohou si vybírat, co by si dali jiného. Musí poslouchat oba večery jak Mirek a Michal hrají na kytary a u toho řvou. Musí tím pádem řvát taky. No děs. Musí jet na výlet, na těch hrozných běžkách. To jsou hrozné lyže. Doplazit se až na horský hotel Premiér a potom ještě při cestě zpět na Bramberk. Musí sjet z Bramberku po sjezdovce u chaty Lučanka až na Norrisovu boudu. No teror. Všichni ti stateční se v sobotu večer tajně společně modlili a podařilo se jim přivolat na neděli déšť. Prší hrozně. Je vyhlášen zákaz vycházení. Spokojeni a s úsměvem, jak na Norrisovu boudu vyzráli, prchají po obědě k autům a frčí do Prahy.
Prohlašuji víkend za vydařený Hoj a hoj Michal.

Filmová Blanická, 24. 2. 2026
Stáňa: Mladý číšník v Blanické, režisér a scénárista Kryštof si tak považuje, že se podíváme na jeho film, že přivede i svého kameramana. Až dobude většího uznání a třeba i slávy, budeme si moci říct, viděli jsme i jeho debut. Nyní tento film už byl vybraný na studentský filmový festival. Přijďte se podívat.
Včera jsme zase zažili mimořádnou hospodu. Nepostarala se o to naše hudba, ale náš číšník a v neposlední řadě naše Stáňa, která s Kryštofem domluvila promítání jeho filmu. A taky se zasadila o propagaci tak, že jsme v hospodě viděli už dlouho neviděné tváře. A na závěr objednala tvůrcům (dorazil i kameraman) a nám šampusy. Moc hezký večer. Jirka našel na webu, kde se dá film ohodnotit, ale musíte se přihlásit, mně se to dnes po včerejší Můrově vycházce a následné hospodě zatím nepodařilo.
Bad Business (2026) | ČSFD.cz

Blanická, 10. 3. 2026
Včerejší Můrova vycházka končila v pobočce Městské knihovny u točených Únětic. Takže první foto je taková omluva, že jsme s Jirkou dorazili, až když byla zábava v Blanické v plném proudu. Hrálo trio František, Jirka Souček a Michal, kterému patří nejen dík za bezvadnou hudbu, ale za neúnavné zorganizování. A hráli tak, že když se blížila policejní hodina, tančil s námi Na kolena i pan vedoucí a pan režisér zpoza výčepu si nás natáčel. Snad nás nepoužije do dalšího dílu Bad Business.

Otevírání studánek, výčepů a palírny, 21. 3. - 22. 3. 2026
Do letošních Studánek hodily vidle pičasí a demonstrace. Ale aspoň všichni barevní vyrazili na Letnou, a tak ve Čtyřkolech vystoupili z vlaku jen samí ústrojově ukáznění. Přes most, který drží pohromadě jen pár nových šroubů – zrušit krok, jsme došli do hospůdky Pod hradištěm. Výčep otevřen hořkým Arnoštem. Hned v prvním stoupání jsme objevili studánku. Vodu nepijem, my pijeme šampus. Kostelíček sv. Klimenta, na který koukáme celý život z vlaku, byl konečně dobyt. Stejně tak palírna, o níž jsme neměli ani tušení. Do cesty se nám postavil srub a u něj trempi, kteří právě rozdělali oheň. „Jsme strýc Baloun a budem u vás bydlet.“ A tak se stalo. Opekli jsme si na jejich ohni buřty, pojedli, popili – jen nocleh jsme si rozmysleli. Místo toho jsme se vyšplhali na zříceninu Starou Dubou, abychom ztrestali poslední šampaňská. Podle Sázavy až do hotýlku Kormorán. Vše klape, hudba František po roce už je na místě a není sám – přivezl si doprovodnou kapelu. Veselý večer - jen nože a sekeru příště raději nebrat. Nedělní slunečné ráno a máme dost času. I nato jít dva kiláky tam a dva kiláky zase zpátky, abychom se dostali do Baštírny přímo proti Kormoránu. Náčelník spěchá za Moranou, my si ještě dáváme panáčky do jedné i druhé nohy na náročné stoupání do Senohrab. Nedělní oběd v nádražce Franz. Zbylo nás sedm – přívlastek stateční si musíme zasloužit. A tak jsme přerušili jízdu v Hostivaři a zapluli do nefalšované nádražky. Lepší zakončení s hořkým Arnoštem jsme si nemohli přát. Stáří má dnes zelenou.
Album
ZuVla

Provázkova Salmovská, 23. 3. 2026
Takový normální salmovský večer. Paráda. A byla i tchýně.




Blanická, 24. 3. 2026
Šéf: V úterý jsme opět byli na pravidelné Slezině v Pivním baru. Ač jsme to neočekávali, tak k našemu velkému potěšení se opět hrálo. Tentokrát nám hrálo duo, naštěstí ne duo Eva a Vašek, ale mnohem lepší duo Karel a František. Také jsme řádně oslavili prvorozené vnouče šťastné babičky Dariny. Padly na to dvě vychlazené lahve Bohemky a pak, abychom se zřejmě nenudili, tak ještě další dvě narychlo dochlazované. Opět dorazilo celkem dost lidí (nepočítal jsem to), jen nedorazily avizované lístky, ale u těch Bohemek to až tak nevadilo.

Blanická, 7. 4. 2026
Včera nás v hospodě moc nebylo. A když si nás deset zdánlivě už všechno řeklo, vešla křepce lázeňská povalečka Věra Ouř. a předvedla nám, co se všechno dá stihnout v den příjezdu z lázní Bohdaneč. Tak my to zkusíme stihnout za následujících čtrnáct dní.

TAKový bál Obrázky ze staré Prahy, 10. 4. 2026
BuBu: Letošní tradiční Bál, který byl báječný, se konal za jistého nezájmu TAKové veřejnosti. Soudím tak proto, že mnoho míst na sále zůstalo prázdných. Poněkud podivný byl také nezájem Čtrnáctky (6 lidiček). Vím, že ne všichni rádi tančí, ale stačilo by přijít mezi kamarády...


122. Grand kaňonem až do Kanady, 12. 4. 2026 - fotoalbum...
…Hned jak na smrt odsouzení Kramář s Rašínem vyšli z vězení, začali znovu kout tajné pikle pod Žabákem, a ještě se u toho nechali nějakým Bretschneiderem vyfotit. Těsně před malebným Čertovým mlýnem jsme udělali klasický krok stranou. Čekalo nás ukrutné stoupání, ale odměnou byl Čertův mlýn jak na dlani a jeviště divadla v Divoké Šárce. A teď vám, děti, povím, jak je občas dobré poslechnout babičku. Jinak bychom se obnovené opery v Šárce nedočkali. A jako bonus vám prozradím, co dělá ředitel Kooperativy ve svém volném čase. Nápověda: je to míň časově náročné než golf. Výhled z Poslední skály nic moc, ale když jsme vysupěli na vyhlídku u Aritmy, ozývalo se obdivné ach. Iluzi slovenských hor kazil jen letohrádek Hvězda vlevo na obzoru. Aritma - celá naše počítačová minulost se bourá, a místo ní budou zase jen krásné nové byty, byty, byty. VÚMS zatím odolává. Podívali jsme se, kde se natáčela komedie století a vysvětila jsem světákům, že existuje nejen madame Curie, ale i Cori. Spitfire generála Fajtla za devět let notně vyšisoval a Červený vrch je o devět let strmější, a tak vrchol zůstal nezdolán…

XIVjet Na Děkance, 14. 4. 2026
Jedno hraní z nabídky třech už proběhlo v úterý na XIVejtu Na Děkance. Musím poděkovat dvěma nezmarům - Michalovi a Františkovi. Za bezvadný výběr hospody a za to, že i ve dvou se jim podařilo přeřvat početnou Čtrnáctku i vycházkáře od Můry. Poslední foto je pořízené v cca deset. Parádní hudbu poslouchalo už jen pár mohykánů a nadšených štamgastů.


Herakleidy, 16. 4. 2026
Stáňa: Včera večer náš šéf Vláďa perfektně vymyslel a zorganizoval další ročník Herakleid. Podle záběru jednotlivých soutěží - bylo jich 14 - bylo možno se i domnívat, že jim věnoval půl roku, ale je to borec. Jen tři měsíce pátral, ověřoval, telefonoval a místo konání několikrát navštívil, aby nevznikla žádná chybička i při zajištění konzumace. V zádech ho kryla jeho Nataša, která celou dobu mu vyvářela a neustále se na něho usmívala, jelikož někdy malinko to bylo o nervy.
Vše se vydařilo. Herakleidy klaply i časově. Po velmi záludných indicií s dobrou náladou do hospody dorazilo 40 lidí, včetně jednoho odvážného kluka. Naší trasu skvěle reprezentovali Alla, Lenka a Tomáš S. Sláva jim. Týmy (zubři, pandy, koaly, gorily, bizoni a pumy) mj. určovaly vlajky států, stanovily cestu kolem světa z ČR a zpět, odpovídaly na otázky z dějin, gastronomie, sportu, hudby, vyznačovaly polohu známých staveb na mapě světa. Ověřovaly se totiž znalosti ze světa. Překvapilo mne, co naši přátelé toho vědí. Gastronomické otázky vymyslela Nataša, hudební soutěž Zdeněk, sportovní já. Jinak úplně vše bylo od Vládi, který na místě konání propriety rychle instaloval a pak ještě rychleji, snad během 14 sekund, uložil do auta. Velká sláva mu.
P. S. A ta tajemná hospoda byla ve Stodůlkách U Petrů, kde jsme měli poslední nadílku.

Řevnický Poklad, 18. 4. 2026
Přes Whatsapp už proběhlo spousta nadšení a chvály, ale nedá mi to, abych se taky nepřidala.
Děkuji Mašince, že je stále nádražka,
nádhernému počasí,
účastníkům - že nejen děti, ale i dospělí plnili svědomitě všechny úkoly a soutěže,
našim motorizovaným trampům, kteří dojeli až k ohni,
našim poetům za zveršování Políčka a Pokladu.
Děkuji, že vás přišlo tolik, i třeba jen odpoledne na chvíli, abychom všichni zažili tu krásnou už několikagenerační společnost.
Děkuji všem hudebníkům - Michalovi, že hraje písně, u kterých jsme dosud nezapomněli text, Františkovi, že zase zahrál Věře Ježíška, moc mě potěšil Vítkův Paint It Black, ale hlavní hudební hvězdou Pokladu byl bezesporu papež František se svými Medvědy.
A děkujeme, děkujeme, děkujeme klanu Tichých - za všechno!
Album
Vláďa

Blanická, 21. 4. 2026
V úterý jsem z říčanské Rychty dorazila do hospody zase pozdě, a tak jsme s Blankou jako poslední příchozí dosáhly společně na počet účastníků 14. Ale to už se ty s lístky i bez lístků zase začaly z hospody zvolna vytrácet. A tak jsme se jen dozvěděli, jakpak je dnes u nás v Novém Yorku.

Zahájení sezóny na Balkáně, 22. 4. 2026
Včera jsme společně s Kateřinou zahájili sezónu na Balkáně. Čtrnáctkářů přišlo docela dost a při absenci Míly Fuxy dokonce Čtrnáctka tvrdila muziku. Obstarali jsme dvě třetiny hudebníků. Byl to krááásný večer - tulipány, hudba, kastaněty, tanec, který si bohužel vybral svou daň. Kateřina si zlomila zápěstí. Ale po ránu už je veselé mysli a posílá fota.


Blanická, 5. 5. 2026
Včera jsem přišla do hospody zase pozdě, a tak jsem už nestihla Peřinovi, ale přišla jsem. Před Stezkou nás do doupátka zavítalo pouhých jedenáct. Hospodský Radek s námi panáky oslavil své narozeniny. A proč jsem přišla pozdě, když už nejsou Můrovy vycházky? Byla jsem totiž na vernisáži fotek Gabriela Urbánka u Třech trojek, kde jsem natrefila na další Čtrnáctkáře – tedy spíš bývalé. Protože jak by jinak mohl Honza Vávra pronést větu: „VY teď někdy máte tu Stezku?“

68. Velká Stezka Vulkanická, 7. – 10. 5. 2026

Pozvánka Jirky Bubeníčka

Vláďa: Tak jsme úspěšně absolvovali 68. Stezku Turistického akademického klubu, která byla i 55. Stezkou za účasti Čtrnáctky a (cca) 111. Stezkou Čtrnáctky celkově (tj. vč. Malých Stezek). Za to, že jsme si to opravdu užili, bych chtěl poděkovat všem účastníkům, že se chovali zodpovědně, nikam nepadali (alespoň doufám), že nikdo neotravoval zbytečnými dotazy (:-)), že jste zodpovědně přistoupili k trasové soutěži, našim muzikantům, že nám skvěle hráli po všechny večery. Ale samozřejmě bych chtěl poděkovat Jirkovi Vlachovi za návrhy tras našeho putování v průběhu Stezky a pak, opět samozřejmě, také Jirkovi Bubeníčkovi za vytvoření opět zajímavé Pozvánky na Stezku.
Alba
Vláďa
Provázek

Oběd ve Větrníku, 12. 5. 2026
Ale Stezkou život nekončí. Když teď máme úterky volné, mohli bychom pokračovat ve společných obědech. Alla před časem vřele souhlasila s Větrníkem, tak snad aspoň ona v úterý 12. 5. dorazí. Už jsme tam jednou byli v letní hospodě. Restaurace je bývalý větrný mlýn, adresa je U Větrníku 1, zastávka tramvaje Větrník. Šéf: A v kolik? Musím uznat, že na rozdíl od spousty dotazů na Stezce, je tento naprosto opodstatněný. Ano, už zítra se můžeme sejít na Větrníku, abychom si dovyříkali zážitky ze Stezky, která byla opravdu po všech stránkách parádní. Tak tedy v úterý ve dvanáct.

Blanická, 19. 5. 2026
Když jsem včera přišla do hospody, sedělo nás kolem stolu jen deset, protože distributorku lístků dovnitř nepustili. Jinak se nic zvláštního nestalo. A co víc, ani nevím o žádných akcích v následujících 14 dnech.

25. jubilejní Milíčeves, 5. - 7. 6. 2026
Tak jsme byli v Milíčevsi popětadvacáté! V pátek jsme se po dešti slétli na zahradu. Za zaznamenání stojí, že ke čtyřem spolužákům ze základky se do auta vešly ještě tři nástroje nezanedbatelné velikosti, přijel zřejmě nejstarší nováček v Milíčevsi - letos jubilující Chapadlo a jediný zástupce našich dětí Vítek dorazil na kole mimořádně už za světla. Ale hudební večer obstaraly výtečně staré páky. V sobotu jsme se vydali na kole sledováni konvojem aut. Měli jsme pestrý program, posuďte sami, jen do oběda jsme stihli tři hřbitovy, o cihelně nemluvě. Po obědě U Sehnalů v Lázni Bělohrad jsme si dojeli na kávičku do nově otevřené sýpky, kterou neznala ani zdejší lázeňská povalečka Věra Ouř. Když se nemůžu chlubit na FB sjezdy z příkrých hor či divokých řek, tak se aspoň pochlubím, že zdejší radnici navrhl můj syn. Večer se hlásilo o hudební slovo ještě víc muzikantů než v pátek – přijely dvě basy i dvě Meduzy, ale každý chvilku tahal pilku. A když utichlo Lká ukulele tmou, přišel hluboko po půlnoci i čas na malou noční hudbu v podání Vítka, Františka a Julka.
V neděli se vydalo vstříc opakování jen dvanáct apoštolů. Někteří ujeli, jeden se snažil fouknout tak brzy ráno, že málem zinscenoval horor Studna II. Ještě že Chapkovi poradili, že i elektromobil umí couvat. A co se týče opakování. O rodinném fyzikovi jsme slyšeli nezaručené poprvé, zato Milošův spolužák a místní rodák byl v Kopidlně v zámecké zahradě prokazatelně poprvé. Oběd Na radnici se tentokrát obešel bez slejváku, a tak jsme mohli dokončit loňskou trasu. Zase to bylo moc hezké. Nějaké změny lze za čtvrtstoletí postřehnout. Aut už je víc než stanů, přibylo něco berlí, ale pohoda, úžasní hostitelé a Terra felix tu jsou pořád. Pokud si chcete připomenout předcházejících 24 ročníků, klikněte sem

album Milíčeves 2002 - 2025

Fotografové si dávají s alby na čas, tak posílám aspoň dvě fota - jednu chlubící a druhou, kterou zaručeně nezaznamenali, protože Zmrzlináře zpíval Vítek už jen nám nejvěrnějším fanynkám.

Můrovy vycházky v roce 2024 - 2026
Album
JiVla

« NAHORU

TOPlist